[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.lomnican.cz\/zajimavosti-o-starovekem-egyptu\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.lomnican.cz\/zajimavosti-o-starovekem-egyptu\/","headline":"ZAJ\u00cdMAVOSTI O STAROV\u011aK\u00c9M EGYPTU","name":"ZAJ\u00cdMAVOSTI O STAROV\u011aK\u00c9M EGYPTU","description":"\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 SFINGA Asi ka\u017ed\u00fd zn\u00e1 sochu sfingy. Tato &#8222;postava&#8220; vyobrazuje lv\u00ed t\u011blo s hlavou \u017eeny. D\u0159\u00edve v\u0161ak byly tyto sochy d\u011blan\u00e9 s hlavami panovn\u00edk\u016f, anebo tak\u00e9 zv\u00ed\u0159at. Sfinga byla symbolem z\u00e1hadnosti, ale mohou b\u00fdt tak\u00e9 \u00fakazem vzne\u0161enosti. V\u0161echny tyto podoby m\u016f\u017ee Sfynx, neboli sfinga, m\u00edt.\u00a0 Asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je sfinga v G\u00edze. Dalo by se \u0159\u00edci, [&hellip;]","datePublished":"2025-03-05","dateModified":"2023-04-30","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.lomnican.cz\/author\/#Person","name":"lomnican.cz\n","url":"https:\/\/www.lomnican.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/d7705a23c50ede72936119380238a88bdeb91030521f9262dc3abc6fdd8add33?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/d7705a23c50ede72936119380238a88bdeb91030521f9262dc3abc6fdd8add33?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"lomnican.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.lomnican.cz\/wp-content\/uploads\/img_a298559_w2129_t1508870664.jpg","url":"https:\/\/www.lomnican.cz\/wp-content\/uploads\/img_a298559_w2129_t1508870664.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.lomnican.cz\/zajimavosti-o-starovekem-egyptu\/","about":["Kultura"],"wordCount":619,"articleBody":"\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 SFINGAAsi ka\u017ed\u00fd zn\u00e1 sochu sfingy. Tato &#8222;postava&#8220; vyobrazuje lv\u00ed t\u011blo s hlavou \u017eeny. D\u0159\u00edve v\u0161ak byly tyto sochy d\u011blan\u00e9 s hlavami panovn\u00edk\u016f, anebo tak\u00e9 zv\u00ed\u0159at. Sfinga byla symbolem z\u00e1hadnosti, ale mohou b\u00fdt tak\u00e9 \u00fakazem vzne\u0161enosti. V\u0161echny tyto podoby m\u016f\u017ee Sfynx, neboli sfinga, m\u00edt.\u00a0 Asi nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je sfinga v G\u00edze. Dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee slou\u017eili hlavn\u011b jako architektonick\u00fd dopln\u011bk staveb.\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 EGYPTSK\u00c9 BO\u017dSTVOAni tento n\u00e1rod nebyl v\u00fdjimkou. Jejich n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed je velmi pestr\u00e9 a p\u0159\u00edb\u011bhy boh\u016f jsou op\u0159edeny legendami. Bohov\u00e9 se v\u0161ak \u010dasem m\u011bnili. Mohl za to panovn\u00edk, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b usedl na tr\u016fn. N\u011bkte\u0159\u00ed bohov\u00e9 byli \u010dasem zapomenuti a znovu &#8222;objeveni&#8220;, ale netrvalo to dlouho a byli op\u011bt zapomenuti. Jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch boh\u016f byl b\u016fh slunce Re. Pro Egyp\u0165any byl velmi d\u016fle\u017eit\u00fd, proto\u017ee slunce bylo zdrojem energie a s\u00edly pro n\u011b samotn\u00e9 a tak\u00e9 pro jejich pole apod. \u0158ecko, m\u011bsto a tak\u00e9 centrum, se naz\u00fdvalo H\u00e9liopole. Zde s\u00eddlilo kn\u011b\u017estvo. Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm bohem byl b\u016fh mrtv\u00fdch a posmrtn\u00e9ho \u017eivota, ale tak\u00e9 znovuzrozen\u00ed a \u00farody. Jmenoval se Usir. Byl vykreslen jako mumifikovan\u00fd \u010dlov\u011bk a \u010dasto vyobrazov\u00e1n se svou hol\u00ed a korunou na hlav\u011b. Jeho centrem a m\u011bstem bylo Abydos, kde byl uct\u00edv\u00e1n spole\u010dn\u011b se svou sestrou a man\u017eelkou, kterou byla Eset, a se synem Horem.Egyp\u0165an\u00e9 uct\u00edvali opravdu velkou \u0161k\u00e1lu boh\u016f.\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 STAVBA PYRAMIDYToto byl velmi zdlouhav\u00fd a \u00fanavn\u00fd proces. V\u017edy kdy\u017e nastoupil nov\u00fd panovn\u00edk neboli faraon, museli mu ob\u010dan\u00e9 Egypta postavit hrobku. Pro sm\u016flu obyvatel \u010d\u00edm v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed panovn\u00edk byl, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed pyramidu si zaslou\u017eil. Cel\u00e1 stavba se stav\u011bla z ob\u0159\u00edch p\u00edskovcov\u00fdch kv\u00e1dr\u016f, kter\u00e9 v\u00e1\u017eily dokonce n\u011bkolik tun. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee lid\u00e9 p\u0159es tuto velkou p\u0159ek\u00e1\u017eku dok\u00e1zali tyto kv\u00e1dry dostat do takov\u00fdch d\u00e1lek a postavit tak velkou stavbu, jakou je Cheopsova pyramida (2,58 milion\u016f m3).\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 SMRT KLEOPATRYJej\u00ed smrt je op\u0159edena spousty domn\u011bnkami a spekulacemi. Dodnes nikdo nev\u00ed, co je pravda a co ne.Jedna z verz\u00ed je, \u017ee Kleopatra se nechala u\u0161tknout hadem, konkr\u00e9tn\u011b kobrou egyptskou, anebo tak\u00e9 to mohla b\u00fdt zmije r\u016f\u017ekat\u00e1. Toto tvrzen\u00ed zat\u00edm nelze v\u0161ak ani potvrdit, ani vyvr\u00e1tit.Druh\u00e1 verze je otr\u00e1ven\u00ed smrteln\u00fdm n\u00e1pojem. Tento n\u00e1poj m\u011bl b\u00fdt nam\u00edch\u00e1n z jedovat\u00fdch rostlin a jin\u00fdch ingredienc\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b bolehlavu, opia a \u0161alamounku.Tato kr\u00e1sn\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 je vyobrazov\u00e1na s \u010dern\u00fdmi vlasy, zem\u0159ela pot\u00e9, co jej\u00ed man\u017eel prohr\u00e1l bitvu s \u0159\u00edmsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em. Pot\u00e9, co prohr\u00e1l, si vzal \u017eivot nabodnut\u00edm na sv\u016fj vlastn\u00ed me\u010d, ale jak zem\u0159ela jeho man\u017eelka, to se asi je\u0161t\u011b dlouho nedozv\u00edme.\u00b7\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 HIEROGLYFYAv\u0161ak to vypad\u00e1, jako by Egyp\u0165an\u00e9 sp\u00ed\u0161e kreslili obr\u00e1zky, ne\u017e \u017ee by psali, opak je pravdou. Toto obr\u00e1zkov\u00e9 p\u00edsmo se naz\u00fdv\u00e1 hieroglyfy a bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozlu\u0161t\u011bno a\u017e v 19. stolet\u00ed. Rozlu\u0161tit jej dok\u00e1zal Francouz Jean-Francois Champollion. Asi nejv\u011bt\u0161\u00edm jeho \u00fasp\u011bchem bylo rozlu\u0161t\u011bn\u00ed Rosettsk\u00e9 desky, kter\u00e1 byla nalezena Evropany d\u00edky Napoleonu. D\u00edky tomuto objevu mohl Francouz proniknout do tajemn\u00e9 historie egyptsk\u00e9ho n\u00e1roda a n\u00e1sledn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit tyto informace tak\u00e9 ve\u0159ejnosti. M\u016f\u017eeme mu tedy pouze pod\u011bkovat.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        3.3\/5 - (3 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"ZAJ\u00cdMAVOSTI O STAROV\u011aK\u00c9M EGYPTU","item":"https:\/\/www.lomnican.cz\/zajimavosti-o-starovekem-egyptu\/#breadcrumbitem"}]}]